100 let
Čedoku
Martina Marcalíková | Orlová

Tento příběh se odehrál již 15 let zpět, od té doby jsem u moře nebyla. Tenkrát jsem chodila do 3 třídy základní školy. Rodiče přišli s návrhem jet k moři. Tenkrát to pro nás všechny účastníky zájezdu (mé rodiče, mě, babičku, dědu a mého strejdu) bylo poprvé. Ale nejvíce natěšená jako dítě jsem byla samozřejmě já. Jelikož k mamince do práce chodila paní z cestovky Valaška, rozhodli se rodiče zájezd zarezervovat přes ni. Dva měsíce (tedy v období prázdnin - odjížděli jsme v září) jsem se už nemohla dočkat a měla sbalené 4 velké cestovní kufry. Když to maminka s babičkou uviděly spráskly ruce, ale mé nadšení plně chápaly. Z té doby si už nic moc nepamatuji, ale mou první dovolenou u moře si teda pamatuji do detailu. To byl nezapomenutelný zážitek a protože naše rodina, která moc bohužel necestuje to byl opravdu fascinujicí zážitek. Tak tedy nastal den D, odjeli jsme taxíkem na naše nástupní místo a jelo se. Maminka mi koupila časopis Pusík, aby mi ta cesta rychle utekla. Naneštěstí pro všechny v autobuse byla v časopice písnička, která se mi zalíbila tak, že jsem si ji celou cestu k moři pobrukovala. K večeru nám v autobuse pustili film účastníci zájezdu a to mne dorazilo, neboť jsem ho měla za prázdniny nasledovaný tak, že bych ho mohla vyprávět. Ráno jsme konečně dorazili do cíle - Chorvatsko Gradac.
Hned první věc, kterou jsem udělala, když jsem vylezla z autobusu byla ta, že jsem utíkala z útesu jako o život na pláž a oči se mi rozzářily jako bych uviděla andílka na nebi. Strejda byl takový vtipálek, řekl, že mám vykulené oči jako bych vypila 10 štamprlí. Poté jsme se ubytovali a šli hned na procházku k pláži. Rodiče mi koupili lehátko do vody, neuměla jsem plavat a báli se o mě. Když jsem byla na lehátku v moři, hrála jsem si, že jsem žralok a "chytala" jsem tatínka, sestru a strejdu v moři. Vzpomínám si na nezapomenutelná jídla, která nám byla servírovaná kousek od našeho hotelu. Seznámila jsem se tam s místní kočičkou, která tam chodila vždy ulovit něco k snědku. Už tehda jsem byla velká milovnice zvířátek a tak jsem ji vždy něco dobrého nabídla. Chodila pak už jen za mnou. Zamrzelo mne, že poslední naši večeři před odjezdem se už neukázala a nepřišla se rozloučit.
Každý večer jsme chodili na tancovačku, která se konala u nás v hotelu, hrála tam živá kapela a já tomu dala specifický název "bajla, bajla" (v té době jsem opravdu netušila, že ve španělštině znamená podobné slovo bailando tanec). Jednoho dne se mi stala trochu nepříjemná příhoda, kdy jsme byli v moři a kolem projela velká loď. Udělala se obrovská vlna, která se valila směrem k pláži. Lidé se vesměs potopili a já zůstala na moři jen na lehátku a podotýkám, že jsem neuměla plavat. Snažila jsem se utéct, ale tomu neutečete. Bylo to tak rychlé, že než jsem se nadála, vlna mě svalila z lehátka a ležela jsem pod lehátkem a vlnou. Rodiče mě pak "zachraňovali". Nakonec jsem měla jen trochu odřená kolena od kamínků, které byly v moři. Ale i přes tento zážitek jsem si odnesla jen ty nejhezčí vzpomínky. Na konci zájezdu nám má sestra oznámila, že čeká miminko. Takové krásné zakončení našeho pobytu. Podobnou dovolenou už bohužel nezažiju. Babička s dědečkem už nežijí, strejda se rozprkl do zahraničí, se sestrou se během roku vidíme s bídou 5x, protože už má svou rodinu, tatínek má už skoro 70 let, ten už je rád doma. Maminka by i jela, ale sama bez tatínka nechce, takže je to složité. Každopádně tyto vzpomínky si v srdíčku uchovám už navždy.

100 let
příběhů s Čedokem

Již 100 let pomáháme tvořit Vaše příběhy. Byli jsme u mnoha významných životních okamžiků, setkání a šťastných dní.

 

Zapojte se do soutěže

Vaše příběhy
 

Přečíst tento
příběh
Vždycky jsem milovala přírodu a strašně mne bavilo sopát ...
1987
Přečíst tento
příběh
V roce 1996 jsem právě odmaturoval, s nejlepším kamarádem ...
1996
Přečíst tento
příběh
Kdo by si snad myslel, že malé děti z cestování nic nemají, ...
1997
Přečíst tento
příběh
Už od malička jsem měla dva veliké sny, které jsem si přála ...
2016
Přečíst tento
příběh
Rozhodli jsme se s manželkou navštívit Dubaj. První co jsme ...
2019
Přečíst tento
příběh
Moje spolužačka ze základní školy se vdala v Německu a ...
2017
Přečíst tento
příběh
Než našetřím na větší dovolenou, putujeme alespoň po ...
2020
Přečíst tento
příběh
Gorbačovova bouřlivá perestrojka přispěla k uvolnění ...
1987
Přečíst tento
příběh
Velice rád cestuji, někdy si rád a dlouho poležím na pláži ...
2017
Přečíst tento
příběh
Dostala jsem se po letech se svými syny 11 a 39 let na zimní ...
2020
Přečíst tento
příběh
Vyrazil jsem s kamarádem na 3 týdny do Malajsie, kterou jsme ...
2020
Přečíst tento
příběh
Už od dětství jsem toužila po plavbě velkou lodí. V mých ...
2013