100 let
Čedoku
Michaela Pečeňová | Vizovice

Musím říct, že už jako dítě jsem nepatřila k těm šťastným, kteří dostali do vínku sportovní nadání. Začalo to tím, že jsem v 8mi letech byla s rodiči na dovolené v Beskydech. Skákali jsme přes potok a já si řekla "Proč skákat, když můžu ladně přejít přes kameny vykukující nad hladinu?". Byly takové krásné, zelené - ještě teď si vybavuju jejich tvar! V momentě, kdy jsem na jeden z nich šlápla, můj tatínek zadeklamoval "Michalo! Nestoupej na ty zelené kameny!". No, co Vám budu povídat. Těsně předtím, než jsem se komplet vykoupala, jsem se ještě stihla přihlouple dotázat, jaké že kameny ten táta myslí? Tehdy to moc sranda nebyla, protože bylo jaro a v horách celkem zima, ale všechno špatné se vždy v "dobré" obrátí a tak od té doby tuto historku táta vytahuje na všech (ne)důležitých událostech, například oslavy narozenin, křtiny, 1.setkání rodičů s mými bývalými příteli, nebo jen tak - po nedělním obědě. O pár let později jsem to ale tatínkovi vrátila i s úroky. To když jsme byli v Chorvatsku poslední den před odjezdem domů, na foťáku spousta fotek, kterými jsme se těšili, že se doma pochlubíme. Inu, pochlubili bychom se, kdybychom foťák poprvé (a taky naposledy) nesvěřili tátovi a ona jej nenechal na první lavičce, která nám přišla do cesty. A! POSLEDNÍ DOVOLENÁ - Ta už byla s přítelem a Vaší CK. Letěli jsme na Krétu a byla to kouzelná dovolená, kterou jsme si oba užili. Ze záhadných důvodů nebo snad možná přítelovou mladickou nerozvážností, se se mnou po návratu z dovolené rozešel. Uběhly 2 měsíce a on se chtěl vrátit zpět, že snad velkou chybu udělal. Nevím, čím To bylo (možná vzpomínkami na řecké slunce a Ouzo ?), ale zdálo se mi, že ještě nejsme u konce.
Přítele jsem vzala nazpět na milost a od té doby uběhly 3 úžasné roky a teď se zase rozmýšlíme, kam v létě vyrazit. Snad to bude tentokrát již šťastná dovolená bez zelených šutrů, ztracených věcí a zlomených srdcí. A kdybychom od Čedoku dostali ještě něco, co by nám v rozhodování napomohlo, bylo by to bájo!

100 let
příběhů s Čedokem

Již 100 let pomáháme tvořit Vaše příběhy. Byli jsme u mnoha významných životních okamžiků, setkání a šťastných dní.

 

Zapojte se do soutěže

Vaše příběhy
 

Přečíst tento
příběh
Vždycky jsem milovala přírodu a strašně mne bavilo sopát ...
1987
Přečíst tento
příběh
V roce 1996 jsem právě odmaturoval, s nejlepším kamarádem ...
1996
Přečíst tento
příběh
Kdo by si snad myslel, že malé děti z cestování nic nemají, ...
1997
Přečíst tento
příběh
Už od malička jsem měla dva veliké sny, které jsem si přála ...
2016
Přečíst tento
příběh
Rozhodli jsme se s manželkou navštívit Dubaj. První co jsme ...
2019
Přečíst tento
příběh
Moje spolužačka ze základní školy se vdala v Německu a ...
2017
Přečíst tento
příběh
Než našetřím na větší dovolenou, putujeme alespoň po ...
2020
Přečíst tento
příběh
Gorbačovova bouřlivá perestrojka přispěla k uvolnění ...
1987
Přečíst tento
příběh
Velice rád cestuji, někdy si rád a dlouho poležím na pláži ...
2017
Přečíst tento
příběh
Dostala jsem se po letech se svými syny 11 a 39 let na zimní ...
2020
Přečíst tento
příběh
Vyrazil jsem s kamarádem na 3 týdny do Malajsie, kterou jsme ...
2020
Přečíst tento
příběh
Už od dětství jsem toužila po plavbě velkou lodí. V mých ...
2013