Při vzpomínce na naše první rodinné auto, škodu Favorit se mi vybaví to, jak jsme společně s rodiči a starším bráchou jezdili v letním období na termální koupaliště do Maďarska. Zní to až zábavně, když auto nemělo posilovač řízení, klimatizaci, okénka pouze na ruční stahovací kličku. Vybavím si to, jak jsme bloudili po okresních cestách, když nebyla vybudovaná dálniční síť a taky ten nešťastný pohled mého staršího bratra, který se musel ujat role navigátora na sedadlu spolujezdce. Jedno bylo jisté a to, že jsme vždy zabloudili a objevili jsme vesničky o kterých jsme ani předtím ani potom už v životě neslyšeli. Když se ohlédnu zpět, tak jsem za tenhle způsob dopravy na dovolenou rád, protože samotné Maďarsko, termální koupaliště a jeskyně stály za to. Co naplat, že jeden rok nám počasí vyšlo dokonale a druhý rok propršelo celý týden. Možná to mám všechno zidealizované, protože jsem byl ještě dítě, a přišlo mi to všechno jako náramná legrace, ale já bych rozhodně takový zážitek nikdy za nic nevyměnil. Je neuvěřitelné, že o pár let později, se už na dovolenou nejezdí autem, ale létá se letadlem, a takové nostalgické vzpomínky jsou kdesi v každém z nás a vyloudí nám úsměv na tváři.