Byli jsme na různých dovolených a z každé by se našel nějaký humorný, ale někdy i smutný zážitek. Každá dovolená je krásná, drobné nedostatky si nesmí člověk připouštět. Právě tato dovolená, kde se zážitek stal, byl s CK Čedok. Byli jsme v Bulharsku, začátkem června (myslím, že to bylo Primorsko-už je to dávno). Byla nás větší parta, cca 30 lidí, jeli jsme autobusem, úmorné 2 dny. Spali jsme v chatkách, které ještě nebyly všechny obsazené, k moři šli krátkou cestou přes lesík a cestou byl stánek s občerstvením. Tam jsme se také každý večer scházeli. Pívko, vínko a Mastika udělaly občas své a někomu se něco přihodilo. Jednou, už to byl hodně pozdní večer, skoro všichni v chatkách a najednou jsme slyšeli bušení na nějakou chatku a různé výkřiky: "otevři!, pusť mě dovnitř!, já se s tebou rozvedu!, já se odstěhuji mamince!" a jiné vyhrůžky. Po chvíli se otevřela o kousek vzdálená chatka a bylo slyšet. "nedělej ostudu a pojď spát, tlučeš na jinou chatu". Druhý den jsme se tomu všichni zasmáli. Ještě dnes, už je to řádka let, když se nás pár sejde, si na tohle vzpomeneme a od srdce se zasmějeme. Příběhů by bylo víc, to ale až příště. Přeji všem dalších 100 let úspěšnému cestování s Čedokem.