100 let
Čedoku
Soňa Radoňová | Blešno

Anguis fragilis, tak to jsem já. Slepýš křehký. Ovšem na mně byly odjakživa křehké jen ty zatracené „duritky“, skoro osm dioptrií.
Lyžovat jsem se naučila dávno, ještě když jsem dohlédla na konec sjezdovky a rozeznala strom od branky a branku od jiného lyžaře. Ostrozraká maminka mě nutila nosit brýle dvoje - lyžařské i dioptrické. Vypadala jsem jak mimozemšťan, a tak ty dioptrické šly do… houští. Oficielně ztráta, samozřejmě. I pořídily se za čtyři litry nové.
Miluji Krkonoše, takže každým rokem trávím kus dovolené na zasněžených sjezdovkách. Což o to, lyžařka jsem skvělá, jen to občas vezmu omylem na silnici nebo polskou stranu. Pro pobavení kámošů, kteří se předhánějí v tom, kdo mi bude dělat slepeckého psa. Na sjezdovce, kde se dokážu vyhýbat tmavým obrysům, to ještě jde. Běda však běžkám. Stačí, aby si ten přede mnou odskočil, a já za ním. Pokud se ztratí z dohledu, jsem v háji zeleném, doslova a do písmene.
Kdo nosí brýle, jistě ví, že při vstupu ze zimy do tepla nastává při zamlžení chvíle totální slepoty. Pokud se vůbec trefím do dveří, bez problémů bych se udala, neboť se vrhám ke každému chlapovi, který hlasem aspoň trochu připomíná mého manžela.
Poslední brýle jsem kupodivu neztratila na pláni, ale ve vodě. Při sjíždění Lužnice se utopily, málem i se mnou. Takže čočky. Poprvé jsem na hory vyrazila jen tak, bez brýlí - ať všichni vidí tu inteligentní krasavici. Než jsem přehlédla jednu muldu. Čenich ve sněhu a čočka venku. Vzpomněla jsem si na pověstné hledání jehly v kupce sena.
Věda pokročila, a tak se letos pod stromečkem místo haldy darů krčila napěchovaná obálka, na které bylo napsáno: oči.
Už jsem objednaná. Tak uvidím, jestli uvidím! Snad to stihnu. Útulný hotýlek a sjezdovka čekají.

100 let
příběhů s Čedokem

Již 100 let pomáháme tvořit Vaše příběhy. Byli jsme u mnoha významných životních okamžiků, setkání a šťastných dní.

 

Zapojte se do soutěže

Vaše příběhy
 

Přečíst tento
příběh
Vždycky jsem milovala přírodu a strašně mne bavilo sopát ...
1987
Přečíst tento
příběh
V roce 1996 jsem právě odmaturoval, s nejlepším kamarádem ...
1996
Přečíst tento
příběh
Kdo by si snad myslel, že malé děti z cestování nic nemají, ...
1997
Přečíst tento
příběh
Už od malička jsem měla dva veliké sny, které jsem si přála ...
2016
Přečíst tento
příběh
Rozhodli jsme se s manželkou navštívit Dubaj. První co jsme ...
2019
Přečíst tento
příběh
Moje spolužačka ze základní školy se vdala v Německu a ...
2017
Přečíst tento
příběh
Než našetřím na větší dovolenou, putujeme alespoň po ...
2020
Přečíst tento
příběh
Gorbačovova bouřlivá perestrojka přispěla k uvolnění ...
1987
Přečíst tento
příběh
Velice rád cestuji, někdy si rád a dlouho poležím na pláži ...
2017
Přečíst tento
příběh
Dostala jsem se po letech se svými syny 11 a 39 let na zimní ...
2020
Přečíst tento
příběh
Vyrazil jsem s kamarádem na 3 týdny do Malajsie, kterou jsme ...
2020
Přečíst tento
příběh
Už od dětství jsem toužila po plavbě velkou lodí. V mých ...
2013