Můj manžel je neuvěřitelný romantik, a tak mě už několikrát překvapil nádherným dárkem v podobě návštěvy krásného města. Byli jsme spolu v Paříží procházeli se po Champs-Élysées, popíjeli kávičku na Montmartru. Ale také v Římě, kde jsme se divili nad rozlohou Kolosea či se v Londýně dívali na otevírající se Tower Bridge. Navzdory všem krásným památkám, kultuře, úžasným kulinářským zážitkům, nádherné krajině či překvapujícím atrakcím, má člověk stále v hlavě varování, pozor na peněženku, doklady, mačkanice před Koloseem, prodejce na ulicích, … Aby si člověk kromě krásných vzpomínek, nepřivezl i nějaké ty ošklivé, či nepodařené. Jak musel žádat na velvyslanectví o nový pas, jak mu někdo ukradl peníze, které měly být na suvenýry pro rodinu či na vstupy na London Eye, …. O Vánocích mě Ježíšek obdaroval poznávací dovolenou v gaudiniho Barceloně, a tak jsem začala svůj oblíbený průzkum. Co musíme vidět, jak budeme jezdit, co nesmíme zapomenout ochutnat, bez jakého suvenýru se nemůžeme vrátit a co všechno chceme ve Španělsku vyzkoušet. Ale při sbírání tipů na lokality a dobrůtky se internet množil mnoha varováními, že je Barcelona vyhlášený ráj kapsářů. A tak jsme byli s manželem více obezřetní než obvykle. Peněženky ve vnitřních kapsách bundy, stálé kontrolování, … Ale první tři dny v Barceloně jsme na žádné pochybné živly nenarazili. Za to jsme viděli úžasné mořské akvárium, kdy nám nad hlavou plavali žraloci, nechali se unést vznešeností chrámu Sagrada Família, které na působivosti nemohly ubrat ani jeřáby, které pokračují ve stavbě, okusili katalánskou kuchyni na trhu Mercado de La Boqueria, svezli se lanovkou k moři, utrhli si čerstvou mandarinku ze stromu, omyli si nohy ve vlnách moře a zažili úžasné odpoledne v zábavném parku Tibidabo (upřímně já se v tom strašidelném hotelu opravdu k smrti bála) a další a další. Jediný bezdomovec, kterého jsme potkali, měl tyč na popelnice a uměl si s ní poradit na jedničku. Ale jinak měl u sebe kelímek z McCafé a na sobě kalhoty Adidas a boty Nike, no měl i kravatu, … vypadal lépe než my 😊, po celodenním putování. A pak se mé nejhorší obavy naplnily. Byli tam, dva, v průchodu do metra, odrbání, špinaví s mističkou na drobné. Podvědomě jsem vše překontrolovala a držela se stranou. A proto měl trošku zaskočilo, když jsem po několika dnech zaslechla svoji mateřštinu: „Ty vole, mě je blbě, já se včera nachlastal“.