100 let
Čedoku
Jana Veselá | Prachovice

Můj manžel je neuvěřitelný romantik, a tak mě už několikrát překvapil nádherným dárkem v podobě návštěvy krásného města. Byli jsme spolu v Paříží procházeli se po Champs-Élysées, popíjeli kávičku na Montmartru. Ale také v Římě, kde jsme se divili nad rozlohou Kolosea či se v Londýně dívali na otevírající se Tower Bridge. Navzdory všem krásným památkám, kultuře, úžasným kulinářským zážitkům, nádherné krajině či překvapujícím atrakcím, má člověk stále v hlavě varování, pozor na peněženku, doklady, mačkanice před Koloseem, prodejce na ulicích, … Aby si člověk kromě krásných vzpomínek, nepřivezl i nějaké ty ošklivé, či nepodařené. Jak musel žádat na velvyslanectví o nový pas, jak mu někdo ukradl peníze, které měly být na suvenýry pro rodinu či na vstupy na London Eye, …. O Vánocích mě Ježíšek obdaroval poznávací dovolenou v gaudiniho Barceloně, a tak jsem začala svůj oblíbený průzkum. Co musíme vidět, jak budeme jezdit, co nesmíme zapomenout ochutnat, bez jakého suvenýru se nemůžeme vrátit a co všechno chceme ve Španělsku vyzkoušet. Ale při sbírání tipů na lokality a dobrůtky se internet množil mnoha varováními, že je Barcelona vyhlášený ráj kapsářů. A tak jsme byli s manželem více obezřetní než obvykle. Peněženky ve vnitřních kapsách bundy, stálé kontrolování, … Ale první tři dny v Barceloně jsme na žádné pochybné živly nenarazili. Za to jsme viděli úžasné mořské akvárium, kdy nám nad hlavou plavali žraloci, nechali se unést vznešeností chrámu Sagrada Família, které na působivosti nemohly ubrat ani jeřáby, které pokračují ve stavbě, okusili katalánskou kuchyni na trhu Mercado de La Boqueria, svezli se lanovkou k moři, utrhli si čerstvou mandarinku ze stromu, omyli si nohy ve vlnách moře a zažili úžasné odpoledne v zábavném parku Tibidabo (upřímně já se v tom strašidelném hotelu opravdu k smrti bála) a další a další. Jediný bezdomovec, kterého jsme potkali, měl tyč na popelnice a uměl si s ní poradit na jedničku. Ale jinak měl u sebe kelímek z McCafé a na sobě kalhoty Adidas a boty Nike, no měl i kravatu, … vypadal lépe než my 😊, po celodenním putování. A pak se mé nejhorší obavy naplnily. Byli tam, dva, v průchodu do metra, odrbání, špinaví s mističkou na drobné. Podvědomě jsem vše překontrolovala a držela se stranou. A proto měl trošku zaskočilo, když jsem po několika dnech zaslechla svoji mateřštinu: „Ty vole, mě je blbě, já se včera nachlastal“.

100 let
příběhů s Čedokem

Již 100 let pomáháme tvořit Vaše příběhy. Byli jsme u mnoha významných životních okamžiků, setkání a šťastných dní.

 

Zapojte se do soutěže

Vaše příběhy
 

Přečíst tento
příběh
Vždycky jsem milovala přírodu a strašně mne bavilo sopát ...
1987
Přečíst tento
příběh
V roce 1996 jsem právě odmaturoval, s nejlepším kamarádem ...
1996
Přečíst tento
příběh
Kdo by si snad myslel, že malé děti z cestování nic nemají, ...
1997
Přečíst tento
příběh
Už od malička jsem měla dva veliké sny, které jsem si přála ...
2016
Přečíst tento
příběh
Rozhodli jsme se s manželkou navštívit Dubaj. První co jsme ...
2019
Přečíst tento
příběh
Moje spolužačka ze základní školy se vdala v Německu a ...
2017
Přečíst tento
příběh
Než našetřím na větší dovolenou, putujeme alespoň po ...
2020
Přečíst tento
příběh
Gorbačovova bouřlivá perestrojka přispěla k uvolnění ...
1987
Přečíst tento
příběh
Velice rád cestuji, někdy si rád a dlouho poležím na pláži ...
2017
Přečíst tento
příběh
Dostala jsem se po letech se svými syny 11 a 39 let na zimní ...
2020
Přečíst tento
příběh
Vyrazil jsem s kamarádem na 3 týdny do Malajsie, kterou jsme ...
2020
Přečíst tento
příběh
Už od dětství jsem toužila po plavbě velkou lodí. V mých ...
2013